Výzkum ARUP ČAS odhalil, že starověká mosaz z Čech používaná Kelty a Germány pochází z Římské říše a odhaluje intentivní vztahy mezi římskou říší a Germány.
Mosaz – slitina mědi a zinku – byla ve starověku ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Velmi rychle se rozšířila i do zaalpské Evropy, dosud však nebylo jasné odkud. Vědci v čele s badateli z pražského Archeologického ústavu AV ČR a České geologické služby během nejnovějšího výzkumu zjistili, že většina mosazných předmětů z území starověkých Čech pochází z rudných ložisek Římské říše. Výsledky tak zviditelňují intenzivní kontakt mezi územím Římanů a germánskými etniky žijícími tehdy na českém území.
V letech 2019–2021 proto tým vědců z několika institucí pod vedením výzkumných pracovníků z pražského Archeologického ústavu AV ČR a České geologické služby poprvé provedl pokročilou statistickou analýzu mosazných předmětů ze závěru mladší doby železné až starší doby římské z území Čech (přibližně 1. st. př. n. l. – 2. st. n. l.). Analýza byla založena na chemickém složení a systematice izotopů olova, které je v takových materiálech vždy přítomno.
Vědci podrobili analýze celkem 50 různých předmětů včetně spon, prstenů, jehel či součástí opasků. Výsledky dokládají u většiny mosazných předmětů z území starověkých Čech vazbu na ložiska rud v západním Středomoří nebo v oblasti Francouzského středohoří.
Zkoumány byly předměty z těchto lokalit: latén - oppida Třísov, Závist a Hrazany, z doby římské Holubice, Kojice, Kouřim, Mlékojedy, Pečky, Praha-Modřany, Ratenice, Sokoleč, Šlotava, Týnec n. Labem, Všechlapy.
