Keltoi 1994-2017

keltKeltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů

Kelti a Etruskové

Etruskové, tajuplný národ, obývající okolo poloviny posledního tisíciletí před naším letopočtem pobřeží Itálie naproti ostrovu Korsika, jsou dobře známí Středoevropanům svými bohatými hrobkami a dosud ne zcela rozluštěným původem jejich písma. Méně se ví, že Etruskové byli znamenití řemeslníci, kteří obchodovali i s Kelty, sídlícími tehdy severně od Alp.

Ze Severočeského kraje, z obce Čínova u Žatce, pochází ucho bronzové konvice, jež se ze všech etruských výrobků ve střední Evropě dostalo obchodem nejdále na sever od výrobního centra v etruském městě Vulci nedaleko dnešní Pisy.
K čemu čínovským Keltům sloužila konvice s výlevkou ve tvaru ptačího zobáku? Archeologové se domnívají, že tento luxusní výrobek souvisí s novou módou stolování a konzumace vína, která se ujala uvnitř privilegované vrstvy keltských knížat někdy během 6. - 5. století př. n. l. Ve větší nádobě bylo importované víno míšeno s vodou, k jeho cezení po dlouhém transportu z vinorodých krajů Itálie sloužily stříbrné cedníčky, z nichž jeden byl nalezen i na československém území, a to v bohaté mohyle v Hradišti u Písku spolu s dvěma konvicemi, zlatými náramky a náušnicemi a řadou dalších vzácných předmětů. Picí soupravy keltských knížat doproázely své majitele i do hrobu, neboť se nacházejí téměř výhradně v mohylách jako pohřební výbava. Bronzové ucho z Čínova, nalezené na parcele 388 nedaleko břehu Ohře, pochází nejpravděpodobněji z porušené mohyly. Pozoruhodné je, že plocha, kde by se měla nacházet mohyla, leží nedaleko řeky Ohře. Stejná situace se opakuje i v případě mohyly v Hradišti u Písku nebo další, prozkoumané u Wormsu v Porýní, kde vedle místa nálezu bronzové konvice provedl archeolog Římskogermánského muzea v Mohuči dr. U. Schaaf výzkum neporušené části hrobu, kde nalezl dokonce další tři zlaté náramky a prsteny.

Kde sídlila keltská knížata v 6. - 5. století před naším letopočtem?
Nejpravděpodobněji na kopcích, kde nechala zbudovat kamennými hradbami s dřevěnou konstrukcí opevněná hradiště. Jedno z nich se rozkládalo na vrchu Výrov u Třeskonic na Žatecku; bylo zkoumáno archeologem žateckého muzea P. Holodňákem.
Čím mohl keltský kníže platit za "úzkoprofilový" luxusní výrobek konvice? Archeologové to mohou sotva přesně dokázat, ale mají pro odpověď na tuto otázku několik hypotéz. Předně země Etrusků byla bohatá na mnohé suroviny, nicméně mezi nimi chyběl cín se zlatem. Protihodnotou za luxusní zboží mohl být jednak krušnohorský cín (ale i měď, jejíž získávání Kelty bylo nedávno prokázáno), jednak jihočeské zlato, které se podle nálezu keltského rýžovnického nářadí u Modlešovic na Strakonicku exploatovalo již v době před naším letopočtem. Styky českých Keltů s Etrusky signalizuje také poklad zlatých mincí z lokality Campiglia Marittima nedaleko san Vincenza. Mince byly nepochybně raženy kdesi v Čechách. Druhou možností exportu severočeských Keltů mohou být produkty živočišné výroby, například kůže, uzené maso nebo včelí vosk, v úvahu připadá i vývoz otroků. Obchod severočeských Keltů s Etrusky na vzdálenost téměř tří tisíc kilometrů je tedy archeologicky bezpečně doložen. V tomto smyslu však zbývá objasnit nález z radovesického sídliště Keltů, kde byly nalezeny opracované schránky plže Monetaria moneta, který podle expertízy dr. I. Flasara z teplického muzea žije pouze na pobřeží Madagaskaru a východní Afriky. Existoval snad i obchod Keltů s černochy?
Zdroj: www.fenomen.cz 5.5.2002

PLG_CONTENT_SHOWTAGS_TITLE Etruskové , J. Waldhauser

Dárci, sponzoři, dobrovolníci

Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo