Keltoi 1994-2017

keltKeltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů

Penrose, Jane: Řím a jeho nepřátelé - Říše stvořená a zničená válkou

Římská říše, trvající přes tisíc let a zaujímající obrovské území, byla největším impériem v celých dějinách lidstva. V době své největší moci vrhala říše stín přes celý tehdy známý svět a její odkaz ještě dnes ovlivňuje politiku, umění a kulturu. Řím svou moc získal na bitevním poli a síla této říše se odráží ve válečné pověsti nepřátel, které si podmanila. Hannibal a Kartáginci, Mithridates, Galové, sásánovští Peršané a neblaze proslulí Gótové patři mezi armády, které svedly boj s mocí Říma.

Kniha Řím a jeho nepřátelé srovnává společenskou a vojenskou strukturu všech těchto národů se soudobou římskou armádou. Tato bohatě ilustrovaná kniha je rozdělena do čtyř chronologických částí, zaměřených na nejdůležitější války a bitvy. Barevné fotografie, kresby a mapy doplňují text, aby tak společně poskytly komplexní náhled na vzestup a pád impéria, zrozeného z války a válkou zničeného. Kniha obsahuje zajímavé postřehy o Keltech, které jsem zatím jinde nenašel.

Souboje
Například Poseidonius, který žil mezi Kelty, uvádí tento poznatek z keltských večeří:
"Keltové se někdy při večeři oddávají soubojům. Scházejí se ozbrojeni a věnují se cvičným bojům a výpadům a jejich odrážení. Někdy si způsobují zranění a podráždění tím vyvolané může vést i k zabití protivníka, pokud bojovníky jejich přátelé nedrží zpátky… Když je naservírována pečeně, nejudatnější bojovník si vezme ten nejlepší kus. Pokud se toho domáhá jiný muž, stoupnou si a svedou spolu souboj na život a na smrt…"


Keltové z britských kmenů - Vzadu prakovník s kabelou plnou oblázků z pláží a řek. Vpředu kaledonský válečník s dlouhým mečem a malým štítem srážel stranou římské střely. Na zemi mladý kopiník, zatím ne dost silný na souboje s mečem.
(Kresba Angus McBride, © Osprey Publishing Ltd.)


Bojový styl Keltů
Způsob boje Keltů a Římanů byly naprosto odlišné. Pro obě společenství bylo vítězství v otevřené bitvě nejvyšším vyznamenáním pro válečníka. Očekávalo se, že vojáci prokáží na bitevním poli odvahu; zemřít v bitvě znamenalo slávu.
Keltský styl boje umožňoval bojovníkovi předvést se na bitevním poli buď tím, že bojoval polonahý, nebo měl na sobě nákladně zdobenou zbroj a zdůrazňoval svou odvahu tím, že bojoval sám za sebe. Dlouhý meč vyžadoval, aby měl bojovník kolem sebe dostatek místa a mohl s mečem bojovat náležitým způsobem. Keltský meč byl v podstatě sečnou zbraní a v rukách vysokých galských válečníků s velkým nápřahem mohl být smrtící zbraní, zejména proti menšímu protivníkovi s krátkým mečem. Keltští válečníci bojovali jako jednotlivci. I když měli určité povědomí o taktice a pokyny při velení na bitevním poli byly předávány pomoci hudebních nástrojů, neměli za sebou tentýž výcvik boje v jednotce, jako tomu bylo u Římanů. Když byli donuceni k ústupu, nedokázali vždy udržet řady a stáhnout se spořádaně. Tedy manévr, který vyžadoval velký cvik a naprostou důvěru ve spolubojovníky. To Kelty činilo zranitelnými při obchvatech a útocích jízdy na ustupující válečníky…

Bójové se stěhují na západ
Roku 58 př. n. l. keltský kmen Heduů opustil svou domovinu v Helvétii (Švýcarsko) a společně se svými sousedy - kmeny Rauriciů, Tulingů, Latobrigů a Bójů - začali migrovat směrem na západ. Účelem tohoto hromadného přesunu kmenů, zahrnujících muže, ženy, děti a hospodářská zvířata, bylo přesídlení do západní Galie, na území dalších galských kmenů. Tam se chtěli usadit poté, co porazí místní obyvatele a přinutí je odsunout se jinam. Stěhování Helvétiů nebylo pro nikoho překvapením, protože se začalo plánovat již počátkem 60. let př. n. l. Helvétiové totiž pociťovali nedostatek prostoru. Obklíčeni horami ve své domovině neměli mnoho příležitostí k rozšiřování území, aby zajistili obživu pro rostoucí počet svých obyvatel a také ukázali svou vojenskou zdatnost dobytím nepřátelského území.
Galové a Římané byli znepokojeni perspektivou této migrace. Caesar přitom dychtil po možnosti se vojensky zviditelnit. Helvétiové jej požádali o svolení překročit při přesunu římské území, a když odmítl, obrátili se směrem na sever, aby pokračovali bez narušení římské hranice. I když Helvétiové již nebyli přímou hrozbou pro Řím, Caesar je hbitě následoval do svobodné Galie a zaútočil na ně bez příčiny u oppida Bibracte (dnes Autun). Zasadil Helvétiům tvrdou porážku s těžkými ztrátami. V obavě, že by se na území vyklizená Helvétii mohly přesunout germánské kmeny, poslal Caesar ty Kelty, kteří přežili, zpátky domů. Tvrdí se, že ze 368.000 lidí, kteří se vydali na pochod, se jich vrátilo pouhých 110.000…

Vydalo nakladatelství Miroslav Sobotka, FIGHTERS PUBLICATIONS 2007, www.fpknihy.cz

Agrimonrix

PLG_CONTENT_SHOWTAGS_TITLE Řím , Agrimonrix

Dárci, sponzoři, dobrovolníci

Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo