Laténská keramika je provedením dokonalá a tvarově bohatá;
stejně jako jiné druhy nálezů podléhá módním trendům, tedy vývojovým změnám. Keramika starší doby laténské vychází z předchozího halštatského období - objevují se zde lahvovité tvary, misky se zataženým okrajem, situly - a často bývá zdobena kolkováním. Mladší keramika období plochých pohřebišť je většinou elegantní, střízlivá, nezdobená, hladkého tmavého povrchu, s ovalenými okraji a častými obvodovými lištami či žebry. Hojné jsou situlovité tvary, zhusta z tuhového materiálu a většinou svisle rýhované. V pozdní době laténské pak pozornost mezi běžným keramickým zbožím upoutává výrazná, i když nepříliš hojná keramika z jemného světlého materiálu a hladkého povrchu, zdobeného geometrickými vzory červenou a bílou barvou.
Kolkovaná výzdoba na keramice starší doby laténské
Nález hrnčířských pecí, Strachotín
Zdroj: Čižmářová, J.: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku 
Keramika - standartní, na hrnčířském kruhu vyrobená, dotáčená nebo ručně tvarovaná - mísy, hrncovité tvary, soudky, situly, láhve, vázy, pohárovité nádoby, zásobnice, pokličky, koflíky, miniaturní nádobky;
výzdoba vleštováním, kolkováním (vtlačování dekoru tyčinkovitým nástrojem), rytím, hřebenováním, dekorativními úpravami povrchu (např. vyhlazování partie hrdla a zdrsnování těla nebo natření hrdla a podhrdlí černým nátěrem), výjimečně malbou (archeologická přesnost datování větších souborů zhruba na století); "značky" na dnech nádob ("kuří" stopa, kružnice, spirála aj.);
