Kováři užívali kladiva různých velikostí, tvarů a funkcí.
Dvě kladiva z Bezdědovic patří do skupiny kladiv tzv. sedlíkovitá kladiva, která se používala tak, že se přikládala nebo pokládala na zpracovávaný (formovaný) předmét a byla jinými kovářskými kladivy přitloukána údery na hlavu (týl). Obě kladiva jsou poměrně malá, dosahují délky 125 a 86 mm, mají při týlu větší otvor a také větší čtvercovou pracovní plochu.
Kladiva se vyskytují od mladší doby halštatské (např. nález z jeskyně Býčí skála na Moravě a opevněné hradiště Heuneburg na horním toku Dunaje v Bádensku-Wurttembersku v Německu), častější jsou pak od časné doby laténské a široká škála kladiv je užívána zejména ve střední až pozdní době laténské, kdy se vyskytují nejen na sídlištích a oppidech, ale jsou i součásti depotů železných nástrojů a nářadí. Jejich užívání je prokázáno i v době římské a jsou užívána dodnes.
Kovářské kladivo s oválným otvorem a pravoúhlým týlem, délka 125 mm, šířka 54, hmotnost 703 g, nález Bězdědovice.
Kladivo kovářské, s nepravidelně kruhovým otvorem a deformovaným oblým týlem. D. 86, max. š. 54; 522 g, nález Bězdědovice.
Železná kladiva (1,2) a protahováky drátu (3-5) (podle M. Čižmáře)
