Vývoj mincovnictví
Základní chronologické schéma bójského mincovnictví a přehled základních ražených typů, absolutní chronologie bójských mincí je rámcovým odhadem:
Období A LT C1 – C2 asi 250–150/130 období lze obecně spojit s obdobím vzniku českých oppid v průběhu 2. třetiny 2. století př. Kr.
Zlaté mince - Čechy a Morava: Statéry typu Niké, Statér typu Plumlov, Statéry typu Athéna Alkidemos a jejich nominály (1/3, 1/8, 1/24), Emise z Čech tzv. vedlejších řad, Emise z Čech typ s hrbolem
Stříbrné mince - Emise z východokeltské oblasti mince s lyrovitým znakem (4drachmy a jejich díly), Drobné mince typu Roseldorf/Němčice I a II
Období B LT D1a asi 150/130–100/80 počátek je dán přibližným obdobím vzniku oppid, konec je spíše odhadem.
Zlaté mince - Čechy a Morava: mušlovité statéry a jejich díly (1/3, 1/8), Morava: Nominály 1/3, 1/8, 1/24 statéru Athény Alkidemos s abstraktní symbolikou
Stříbrné mince - Čechy: kvinár pražského typu (?); obol typu Stradonice, Morava: Obol blízký typu Stradonice
Období C LT D1b asi 100/80–70/60 tento úsek dosud byl, patrně nesprávně, považován za závěrečnou fázi keltského mincovnictví v českých zemích.
Zlaté mince - Čechy a Morava: Skupiny mušlovitých statérů - typ ruka a mušle a jejich nominály 1/3, 1/8; Morava: typ s mušlovitou prohlubní a oválnou prohlubní na vrcholu hladkého hrbolu
Stříbrné mince - Čechy: kvinár pražského typu (?); obol typu Stradonice, Morava: Obol blízký typu Stradonice
Období D LT D1b/D2 asi 70/60–41/40 Ražba je doložena především na Slovensku, o produkci v Čechách zatím víme málo, resp. spíše neumíme české (a moravské) ražby z tohoto období spolehlivě datovat. Předpoklad, že se v této době v Čechách již nerazilo, je však zřejmě jen málo pravděpodobný.
Zlaté mince - JZ Slovensko: mušlovité statéry a jejich díly (1/3, 1/8); někdy s nápisem BIATEC, BlAT či BlA; Čechy a Morava: patrně nejmladší mušlovité statéry a jejich díly (1/3, 1/8)
Stříbrné mince - Čechy: patrně obol blízk1i typu Karlstein; Morava: ?; JZ Slovensko: hexadrachmy typu Biatec s nápisy AINORIX, BIATEC, BUSSU, BUSSUMARUS, COBROVOMARUS, COISA, COVIOMARUS, COUNOS, DEVIL, EVOIURIX, FARIARIX, IANTUMARUS, MACCIUS, NONNOS a TITTO; drobné mince typu Simmering; obol blízký typu Karlstein
Zdroje:
Militký, J. 2008: Mincovnictví v době laténské. In: Venclová, N. (ed.): Archeologie pravěkých Čech / 7. Doba laténská. Praha, 80–81, 122–128.
Militký, J. 2009: Pro obchod i reprezentaci. Nové poznatky o keltském mincovnictví, Dějiny a současnost 31/8, 40–43.
Militký, J. 2011: Nejstarší středoevropské mince – vzestup a pád keltské civilizace ve střední Evropě z pohledu numismatiky. In: Bárta, M. – Kovář, M. (eds.), Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností. Praha, 139–172
Waldhauser, J.
Koldová, M.: 2012: Bakalářská práce Keltské mince na Moravě
