Většina pohřebišť (ať už velkého rozsahu - např. Holubice o 75 hrobech, Blučina, Lovčičky, Chrlice, Křenovice aj. kolem 20, či menší nekropole o několika hrobech) náleží druhé polovině čtvrtého a třetímu století př n. l., hrobů starších z přelomu 5. a 4. stol. a hrobů mladších z 2. stol. bylo zachyceno a prozkoumáno podstatně méně.
Nejstarší horizont je na pohřebištích zastoupen velmi vzácně, třebaže sídliště z tohoto nejstaršího období keltského osídlení Moravy jsou celkem dobře známa. Doklady pohřbívání z mladšího období jsou méně snadno zjišťovány, neboť na rozdíl od předchozího období, kdy se pohřbívala nespálená těla, jde o pohřby žárové, které jistě snadno unikaly pozornosti, nehledě k tomu, že vzhledem k menší hloubce uložení byly jistě i snadněji narušovány a častěji ničeny při obdělávání půdy, především hlubokou orbou v poslední době; pesimistické odhady předpokládají již naprostou devastaci těchto žárových pohřebišť. Přesto však se podařilo prozkoumat několik nekropolí s žárovými pohřby - Ponětovice s 30 hroby, Kobylnice, Mistřín, Střelice. Z pozdní doby laténské pak hroby neznáme vůbec.
Takovou, s velkým časovým odstupem, nesnadno vysvětlitelnou změnu pohřebního ritu snad lépe pochopíme, uvědomíme-li si celkem analogickou situaci ve vývoji pohřebních zvyklostí v našich zemích v posledním století.
Ještě na počátku dvacátého století naprosto převažovalo (pod vlivem křesťanského náboženství) pohřbívání nebožtíků do země, již tehdy však sílily snahy rozšířit pohřbívání žehem a vskutku během jediného století kremace naprosto převažují, ať už jsou důvody jakékoli - menší prostorová náročnost, důraz na hygienické normy, svou roli snad hrál i odklon od přísných církevních dogmat, tedy vlastně změna v ideologii; nemůžeme obdobný proces - třeba i jinak stimulovaný - spatřovat i ve změně pohřebního ritu u Keltů?
Typický mužský bojovnický hrob, Blučina
RSS