Hradiště o rozloze zhruba 34 hektarů s akropolí, předhradím a zvláštním opevněním pramene, zvaně Prasečí rynk, bylo v souvislosti s až 14 m vysokými valy označeno za „nejmohutnější v Čechách".
Hradiště Češov s nejvyššími dochovanými valy v Čechách bylo osídleno a využíváno od pravěku po středověk.
Češov 1
Rozkládá se zhruba 2 km jižně od obce. Do povědomí archeologů děkana F. A. Vácha a hraběte Šlika vstoupilo již před rokem 1822. Za „kehickou ohradu" ho označil již roku 1865 J. E. Vocel, ačkoli dva soubory v libereckém a mladoboleslavském muzeu uložené keramiky Keltů ze 3./2.-1. století z vnitřního areálu opevnění byly publikovány až po více než sto letech. Naposledy nalezli na lokalitě laténskou keramiku P. Jenč (1992) a předtím V. Moucha (1966). Nelegální skupina lupičů zde nedávno s detektory kovů údajně vyrabovala depot bronzových náramků a zlaté mince. V roce 1970 se v literatuře ocitla (dodnes nepotvrzená) hypotéza, že na místě nepochybného raně středověkého hradiště z 8.-9, století mohlo na konci keltské civilizace Čech stát oppidum (nebo výšinné sídliště Keltů).
Pásy příkopů a valů rozdělují plochu na čtyři prostory.
Češov 2-3 (?) - přibližně čtvrt kilometru východně od češovského hradiště se nacházejí dva obdélníkové náspy o rozměrech 128 x 58 a 143 x 66 m o výšce necelých tří metrů. Ačkoli z nich nepocházejí žádné s nimi související archeologické nálezy, byly srovnávány s keltskými čtyřúhelníkovými valy, což není pravděpodobné.
Češov 4 (?) - v těsném sousedství češovského hradiště došlo k identifikaci obdélníkového ohrazení, které bez pádných argumentů určovala archeoložka jičínského muzea jako tábor husitských vojsk.
Češov 5 - zhruba padesát až sto metrů východně od češovských valů byly v roce 1970 na zoraném poli nalezeny střepy ze 3.-1. století, nepochybně stopy sídliště Keltů.
Češov 6 - při rozšiřování silnice z obce do Liběšic na severozápadním okraji obce ohlásili liberečtí archeologové porušení tří objektů, které v červnu roku 1970 prozkoumal archeolog Vít Vokolek z královéhradeckého muzea. Jeden z nich, označený jako v zemi zahloubené lahvovité silo na uskladnění obilí, datoval autor výzkumu do 5.-4, století. Fragmenty keramiky, přesleny, mazanici, kostěná sídla vyrobená z jeleních parohů, dále zvířecí kosti náleží podle současných poznatků spíše do přelomu 6. a 5. století. Sídliště lze připsat „domácímu" předkeltskému obyvatelstvu.
Češov 7 - v okolí čp. 6 a na zahradě severně od něho zachytila archeoložka jičínského muzea v roce 1998 stavbou narušené sídliště. Zlomky nádob zařadila do 2.-1. století (Okresní muzeum a galerie Jičín).
Češov 8 (?) - v inventáři Národního muzea je pod číslem 27 285 a lokalitou Češov uložena zlatá keltská mince, třetinka statéru, která byla získána ze sbírky K. Buchtely. Možná ale jde o minci z depotu v Kopidlně.
1891 - nález tří kusů zlatých mincí 1)
1998 - detektorová krádež zlaté mince a 18 ks drátěných náramků z bronzu
Literatura:
1) Nohejlová-Prátová, Emanuela 1955: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: 1. díl, Nálezy keltských mincí. Praha: Československá akademie věd, 41
Waldhauser, Jiří 1970: Problém tzv. Viereckschanzen (keltských čtyřúhelníkových valů) a nově zjištěné oppidum v severních Čechách. Archeologické rozhledy 22/3 (0323-1267), 330-332
Waldhauser, Jiří 1971: Archeologický výzkum v severních Čechách. 2
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách 
Doplnění 6.7.2025
Podle archeologického průzkumu provedeném v roce 2025 byly valy postaveny v raném středověku. Zdroj: rozhlas.cz
Období: Pravěk | Neolit | Eneolit | Doba bronzová | Doba železná | Keltové doba leténská LTC–D | Slované | Středověk |
Lokalizace: Češov, Okres: Jičín | Královéhradecký kraj
Hradiště v České republice
RSS