Keltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů
3.06.3.4 Výrobky z bronzu - bronzové kování toulce
Jako velmi výjimečný lze označit nález toulce luku s šípy se železnými hroty v „knížecím“ hrobě v Chlumu u Rokycan.
3. Řemesla a činnosti Keltů
3.06.4 Libochovice - metalurgická dílna
Libochovice - destrukce pyrotechnologického zařízení se spolu s množstvím fragmentů tyglíků
3.06.4 Nálezy dílen s bronzem
Dílny, kde se zpracovával bronz byly nalezeny např.:
3.06.5 Techniky
K nejčastějším úpravám povrchu, které se používaly nejen v pravěku patří plátování, tausie, granulace, filigrán, niello a další.
3.06.5.1 Filigrán
Filigrán je technika výroby šperků z jemných drátků nebo výzdoba pomocí jemných drátků natavováním na podklad.
3.06.5.2 Pseudofiligrán
Pseudofiligrán je způsob výzdoby, kdy výzdoba, reliéf je proveden odlitím do formy. To bylo provedeno zpracováním detailní formy z vosku. Ta byla poté obalena hlínou, vypálena a potom odlit bronz. Původ nalezených výrobků budeme spíše hledat v Karpatské kotlině nebo ve Středomoří.
3.06.5.3 Šarnýr
Šarnýr je technika spojení dvou částí např. šperku - masivní náramek, puklicový nánožník, apod.
3.06.5.3 Tordování
Šroubovité tvarování (zkroucení) kovové tyčinky při výrobě šperků.
3.07 Hutnění železa v době laténské
V mladší době železné (době laténské) bylo jedno z nejdůležitějších specializovaných řemesel hutnění železa. Železné artefakty sloužily k obvyklému použití celou tehdejší společností. Železné zbraně a nástroje byly v této době běžně dostupnou komoditou. Železné byly i některé ozdoby jako například spony či zápony na opasky.
3.07 Železo
V mladší době železné (době laténské) bylo jedno z nejdůležitějších specializovaných řemesel hutnění železa. Železné artefakty sloužily k obvyklému použití celou tehdejší společností. Železné zbraně a nástroje byly v této době běžně dostupnou komoditou.
3.07.1 Těžba železné rudy
Povrchová těžba železné rudy se v Česku předpokládá v blízkosti nalezených zařízení pro hutnění železa.
3.07.2 Příprava železné rudy
Natěžená ruda procházela ještě úpravami různého druhu.
3.07.3 Výroba železa - hutnictví
Keltové žijící v mladší době laténské dokázali vyrobit jak železo tak i ocel tzv. přímou výrobou železa, při které nedochází k roztavení samotného železa. Bod tání železa je 1535 stupňů Celsia a hliněné pece se zahloubenou nístějí nevydržely vyšší teplotu než 1400 stupňů Celsia, tedy pec se roztaví dříve než samotné železo.
3.07.3.1 Pomůcky, nástroje
Mezi pomůcky patřily:
3.07.3.3 Kovářské nářadí
Mezi kovářské nářadí patří:
3.07.4.1 Dílna - kovárna
V České republice bylo objeveno několik komplexů, které můžeme vyložit jako hutnické pracoviště, kde se produkovalo velké množství surového železa.
3.07.4.1 Dílna - kovárna Mšec
Při zjišťovacím výzkumu v roce 1969 byl prozkoumán rozsáhlý komplex obsahující 18 redukčních pecí, 1 vyhřívačku, polozemnici-kovárnu a místa pro uskladnění potřebného materiálu.
3.07.4.1 Dílna - kovárna Mšecké Žehrovice
Při průzkumu v roce 1935 byly prozkoumány tři zahloubené stavby. V jedné z nich byla nalezena malá železářská pícka – ve výběžku chaty před zastřešenou částí byla vypálená nálevkovitá jamka se struskou.
3.07.4.1 Dílna - kovárna Závist
Kovárna byla založena v lehce sníženém terénu po sesedlých komorách z dřívější zástavby při hlavní cestě dvorce. Zjevně to bylo kvůli dovozu paliva a surovin.
3.07.4.1 Dílna kováře na oppidu v Hradišti u Českých Lhotic
V rámci systematického výzkumu keltského oppida v Hradišti u Českých Lhotic (okr. Chrudim) ve Východních Čechách byla v roce 1975 zkoumána část jeho sídlištního areálu. Výsledky geologického průzkumu, prováděného ručním vrtákem v západní části oppida na pozemku ppč. 1045/1, kde byly povrchovým sběrem získány pravěké a středověké střepy a zlomky železné strusky, doložily existencí kulturních vrstev. Byla tam proto na malé terase, severně od silnice protínající oppidum a spojující osadu Hradiště s Křižanovicemi, položena sonda č. V. se zajímavými výsledky z doby- laténského a mladohradištního osídlení.
