V roce 1967 byla objevena unikátní maskovitá spona časně laténského uměleckého stylu v podobě mužské postavy
Příkladem těchto velkých hrobek může být hrob číslo 74, zkoumaný v roce 1967
Při východní stěně byl pak nalezen nejkrásnější kus hrobové výbavy na celém pohřebišti, unikátní "maskovitá" spona časně laténského uměleckého stylu v podobě mužské postavy, zdobená důlky vykládanými původně snad jantarem. Takové nálezy datují kostrové hroby do konce 5. století.
Postava s realisticky modelovanou hlavou, vypouklé oči se zřítelnicemi provedenými bodem, rovný nos, náznak krátké bradky, výrazné uši, učes upravený dozadu, tělo s oděvem naznačeným třemi vodorovnými liniemi (tři trojice miniaturních jamek, 3 větší inkrustovány jantarem), ruce podél těla ukončeny dlaní s prsty, nohy se zobákovitými botami s upevněním ke kotníku dvěma páskami a opatřené pěti důlky (výhružné vzezření)
Šatová spona s lučíkem a patkou ve tvaru muže – bronz – výška 7,2 cm
Pohřebiště s téměř 223 pohřby, kostrový hrob 74; kontext: hliněná láhev s mísou a bronzové miniaturní terčíky (výzkum E. Soudská, 1966)
Ca 400 před Kristem
Uloženo: Národní muzeum v Praze, inventární číslo 250 398
Lokalita: Manětín-Hrádek 
, Okres: Plzeň-sever, Plzeňský kraj
Literatura:
Soudská 1968, 451-459, tab. I-II
Soudská, E. 1969: K třídění plochých halštatských žárových pohřebišť v severozápadních Čechách. In: PA 60, s. 164-196.
Soudská, E. 1976: Hrob 196 z Manětína-Hrádku a další hroby s dvoukolovými vozy v Čechách. In: AR 28, s. 625-654.
Soudská, E. 1994: DieAnfänge der keltischen Zivilisation in Böhmen. Praha.
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách
Související témata: 6.04 Masky
RSS