Opevnění, hradiště, protourbánní centra (oppida), castella, refugia, opevněné strategické body:
Jednoduché až několikanásobné náročné/stabilní/těžké hradby s příkopy, komplikované řešení vchodů/bran, jejichž počet nebyl diktován žádným pravidlem; přechod přes příkop byl výjimečně řešen náspem - mostem o šířce i 10m; vnitřní členění - mnohdy existence předhradí nebo podhradí v kontrastu s akropolí (zástavba dvorců, volná prostranstvi):
• hradiště (6. až počátek 4. století př. n. l.)
znaky: náročné dřevohlinité a kamenné hradby, plocha nejčastěji mezi 1-10 ha, výjimečně až 40 ha, jednoduché řešení nejčasteji 1-2 vchody/brány, časté je členění na akropoli a předhradí, od dokladu intenzivní zástavby po (zdánlivě) neosídlený vnitřní prostor;
• protourbánní centra (oppida) a další (viz níže) ze 2.-1. století př. n. l.
znaky: plocha mezi 25-90 ha, výrazné opevnení hradbami, příkopy a většinou několika náročněji konstruovanými branami, dvorcová zástavba, koncentrovaná specializovaná výroba, indicie monetárního obchodu/směny (mince, importy), pouze: Stradonice, Závist, Třísov, Hrazany, České Lhotice, Hostýn, Staré Hradisko; a možná: Kotouč u Štramberka?, Němčice nad Hanou?, Vladař?;
• castella
znaky: plocha vždy do 15 ha, většinou do 2-3 ha, výraznější opevnění ve strategické poloze, např. Zvíkov, Týnec n.L., Nevězice;
• refugia, resp. shromažďovací nebo kultovní ohrazené (vymezené) prostory
provizorně definované znaky: málo nebo vůbec zastavěný prostor v řádu až desítek nebo stovek hektarů (max. 180 ha), možnost využití staršího nebo přírodou vytvořeného opevnení s minimálními konstrukčními zásahy, např. Úhošť, Semín, Vladař, Doly;
• nespecifikované opevněné útvary (do 5.-1. století př. n. l.)
lokality s minimálním, nedostatečným stavem archeologického poznání, např. Mužský.
