Bylanská kultura byla pojmenována podle pohřebiště u Bylan na Českobrodsku.
Bylanská kultura byla rozšířena ve středních a severozápadních Čechách. Tato kultura trvala od 2. poloviny 8. století do počátku 6. století před Kr.
Jejími nejvýraznějšími znaky jsou "knížecí" a komorové hroby a nádoby zdobené v přísně geometrickém stylu černou malbou na okrovém až karmínovém povrchu.
Sídlišť zatím není mnoho - hlavním informačním zdrojem je nalezená keramika. "Knížecí" hroby patří k nejstarším ve střední Evropě a původně byly kryty rozměrnými mohylami. Typická jsou pro ně dřevěná jha potažená kůží a zdoběná množstvím bronzových cvočků uspořádaných do různých vzorů. Dalším typem jsou komorové hroby, vzhledem a stavbou podobné "knížecím", ale s menšími rozměry a výbavou. Jejich společným znakem je častý výskyt částí koňských postrojů - udidel, nebo vozů a zbraní.
Z hmotné výbavy známe šperky, ozdoby, zbraně, nástroje a keramiku. Ze šperků, převážně bronzových, lze uvést náramky, nákrčníky, spony a ustupující jehlice. Pro toto období jsou typické bronzové jehelníky a na kroužek provlečené toalietní soupravy - pinzeta a lžičkovitý a hrotitý předmět. Zbraně jsou zastoupeny meči, převážně železnými, a železnými hroty kopí, kovové nástroje - sekery a noži. Z toho vychází rozšiřující se používání železa.
Bylanská kultura je součástí skupiny středoevropských kultur s malovanou keramikou.
Zdroj: Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
