Žernovy se v Česku vyráběly z těchto materiálů:
Materiály, ze kterých byly žernovy nejčastěji vyráběny jsou:
- křemenný porfyr
- těžba v lokalitě Oparno a výrobní centrum Lovosice - Fonolit, fonolitický tefrit - těžba v lokalitě Kunětická hora a výrobní centrum Ráby
- Křemenec - těžba v lokalitě Chomutovsko, Běšice, Černovice
- arkóza - těžba v oblasti Boskovické brázdy
Nálezy žernovů na oppidu Staré Hradisko (nalezeno více jak 140 ks) byly vyrobeny z arkoz (Boskovická brázda), fonolitu (Kunětická hora), z křemence, křemenného porfyru (Oparno ), z olivinického nebo pyroxenického bazaltu, pocházející z rakouského Burgenlandu, jeden z amfibolického andezitu z jihozápadního Slovenska.
Mapa nálezů žernovů z předpokládaných míst výroby 1)
Slaný - nález žernovů vyrobených z materiálu z okolí Přílep na Rakovnicku - ryolit
Starý Kolín - rotační žernov z čediče z Porýní
Nálezy Soběsuky : 47 kusů - 15 ležáků, 26 běhounů a 6 zlomků. vyrobeny byly: křemenný porfyr - 19 ks, Křemenec - typu Běšice - 11 ks, křemičitý pískovec typu Černovice - 10 ks, arkózovitý pískovec - 4 ks a arkóza - 1 ks, Fonolit, fonolitický tefrit - Kunětická hora - 2 ks 2)
Literatura:
1) Waldhauser, J. 1981: Keltské rotační mlýny v Čechách. Památky archeologické LXXII/1, 153–221.
2) Holodňák, P. – Mag, M. 1999: Vývoj mlecích zařízení a provenience surovin drtidel a žernovů v Soběsukách (okr. Chomutov, SZ Čechy). Mikrosonda do ekonomiky jednoho sídliště. Památky archeologické XC/2, 398–441.
Čižmář, M – Leichmann, J. 2002: Laténské žernovy ze Starého Hradiska. Památky archeologické XCIII/2, 259–271.
Čižmář, M – Leichmann, J. 2007: Pozdně laténské žernovy na Moravě. Památky archeologické XCVIII, 109–128.
Danielisova, A. -Mangel, T. - Drnovsky, V. 2011 Kamenné rotační mlýny a jejich význam v době laténské. Živá archeologie 12/2011
