Jak žili Keltové - Encyklopedie Keltů

větší sídliště - nehrazený obytný a výrobní areál

? - v místě zvaném Galgenfeld snad byly nalezeny hroby z 6.-5. století.
? - bronzová spona a náramek z přelomu 5. a 4. století
1854 - kostrový hrob, železo - hrot kopí
od roku 1884 - nálezy hrobů
1890? - keramika, přeslen
1892 - prozkoumání hrnčířské pece ze 3.-2. století, o průměru 85 cm, v roštu o tloušťce 24 cm se nacházely průduchy o průměru 5 cm
v průběhu 20. až 30. let zkoumáno pohřebiště s asi 50 hroby, nálezy mečů a kopí, šperky, pět nádob a další předměty ze 4.-3. století
1920-1930? - kostrové hroby, nálezy: bronz - náramek 3 ks, nánožník 9 ks, spona, železo spona 3 ks, švartna kruh 8 ks
1932 - jáma, keramika 6.-4. st.
1935 - 3x kostrový hrob, nálezy: bronz - opasek - opaskový řetěz se záponkou a závěsky, železo - spona, švartna - kruh 70 mm
výrobní areál - baterie hrnčířských pecí a dílna na výrobu rotačních žernovů, datování LT B–D
do 1945 - kostrové hroby ze 4.-3. století, sídliště - zlomky keramiky, přeslen, kamenné závaží a skleněný korál s očky. Sídlištní nálezy byly datovány do 6.-5. a 2.-1. století
1960 - hrnčířská pec o průměru 136 cm (2.-1. století).
1980-87 - prozkoumáno 38 zahloubených objektů, např. polozemnici, ze které získal značné množství skleněných zlomků z náramků (17 kusů), korálů (6 kusů), prstencových korálů (4 kusy) a snad i ucho skleněné nádoby, „v dílně" zlomky žernovů a odpadu z jejich výroby, rostlinné zbytky, zrna, uhlíky, rybí šupiny, dále rybářská závaží, atd.
Rozsáhlý kontinuálně osídlený areál s počátky v LT B2 a trvající až do LT D1. Zjištěné ohrady patrně vymezovaly jednotlivé usedlosti. Odkryta byla i studna s vydlážděným okolím. Výrobní okrsky (dílny na výrobu žernovů, hrnčířské dílny na jemnou keramiku) byly situovány na okrajích obytného areálu.
- 1986 - sídliště, polozemnice, bronz, železo, struska, žernov, sklo - zlomky, náramek
- 1987 - sídliště, polozemnice, bronz - prsten, železo, struska, žernov, sklo - zlomky, náramek
1981-2, 1994 - skleněný korál ze 4.-1. století, keramika
1982 - sídliště
1984 - sonda, nálezy: švartna kruh, zlomek, bronz spona
1990? - sídliště 2.-1. st.
1994 - návaznost lokality na výzkumy 1980-87
?? - hrudka grafitu
doklady osídlení ze 2.-1. století (Salač 1990a, s. 53.)
2002 - polozemnice, keramika, mazanice, struska
2004 - zničené sídlliště, 3 objekty, keramika, mazanice,
2009 - sídliště, keramika, mazanice, žernov, přeslen, mušle
2010 - sídliště, jámy,
2014 - narušené sídliště

Soupis pravděpodobných keltských sídlišť
ze 3./2.-1. století v areálu Lovosic a přilehlého okolí:
I - Prostor Schwarzenberské cihelny (Lovosice 9)
II - Kostelní ulice (Lovosice 10)
III - Centrum města s jednou hrnčířskou pecí (Lovosice 11-13)
IV - Okolí Resslovy ulice s dílnou na výrobu rotačních žernovů (Lovosice 14)
V - Areál garáží a Příčné ulice s jednou hrnčířskou pecí (Lovosice 15-16)
VI - Jih Lhotky n./L. s šesti hrnčířskými pecemi (Lhotka n./L. 2-6)
VII - Prostor mezi Lhotkou n./L. a Malými Žernoseky (Lhotka n./L. 7)

Lokace: Okres: Litoměřice, Ústecký kraj
Období: eneolit, doba bronzová, halštat, Keltové,doba římská Slované

Literatura:
Weinzierl, R. von 1893: Ein prähistorischer Topferoffen. In: MAGW 23, s. 104-106.
Zápotocký, M. 1973: Keltská pohřebiště na Litoměřicku. In: AR 25, s. 139-184.
Budinský, P. 1985: Archeologické nálezy z Litoměřicka a z neznámých nalezišť ve sbírce teplického muzea. Teplice.
Salač, V: 1990: K poznání laténského (LT C2-D1) výrobního a distribučního centra v Lovosicích. In: AR 42, s. 609-639.
Salač, V. 1991: Keltské výrobní a distribuční centrum v Lovosicích. In: Litoměřicko 26, s. 31-57.
Salač, V. 2000b: Lovosice in der Latènezeit, römischen Kaiserzeit und Völkerwanderungszeit. In: Bouzek, J. – Friesinger, H. – Pieta, K. – Komoróczy, B. (eds.): Gentes, Reges und Rom, Brno (Archeologický ústav AVČR), 155–163.
Venclová, Natalie – Neustupný, Evžen 2001: Výroba a sídla v době laténské: Projekt Loděnice. Praha: Archeologický ústav AV ČR (80-86124-22-3), 358
Salač, V. 2005: Vom Oppidum zum Einzelgehöft und zurück – zur Geschichte und dem heutigen Stand der Latèneforschung in Böhmen und Mitteleuropa. Alt-Thüringen 38, 279–300, 290