Jedná se o kultur časově odpovídající závěru 8. až konce 5. století, která se rozprostírala na území jižních a západních Čech.
Jejím typickým projevem je pohřbívání pod mohylami. Pohřbívání bylo zpočátku přísně žárové, především popelnicové, kostrové pohřby se ve větší míře objevují později. Mohyly jsou různě velké, průměr většinou kolísá od 2 do 10 metrů, výška od 0,5 do 2 metrů. Komorové hroby s bohatou výbavou se objevují v mladší polovině 7. st. a pokračují ve století šestém. Do výbavy patřily součásti vozů, jha potažená kůží a zdobená bronzovými cvočky, postranice udidel, různé knoflíky a návlečky, faléry. Významné jsou importované bronzové nádoby, cisty, situly, mísy, kotle.
V ozdobách spony vytlačily jehlice, nosily se náramky a nákrčníky, turbany a žluté korále s modrobílými očky ze skelné pasty.
Zbraně a nástroje jsou železné, meče jsou nahrazeny sekáči, vyskytují se meče s antropomorfní rukojetí a bronzové pochvy mečů zdobené vzory rytými v časně laténském stylu.
Zdroj: Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
