V průběhu ca 3. století př. n. l. se na území Čech a Moravy objevují rotační mlýny, žernovy. To jsou dva na sobě položené kameny kulatého tvaru a vrchním se otáčí. S odchodem Keltů se tato znalost vytrácí...
Žernovy se skládají ze dvou na sebe položených kamenů o průměru ca 30-40 cm. Dosedací plocha má kónický tvar. Horní díl má uprostřed kamene otvor, který je dřevěnou tyčí spojen se spodním kamenem a zároveň je to násypka pro obilí. Horní části se říká běhoun a spodní ležák. Běhoun je opatřen z boku dřevěnou rukojetí pro jednodušší otáčení. Obilí se mezi kameny mlelo a vypadávalo na bocích.
Profil rotačním mlýnkem s doplňkem v otvoru pro osu běhounu a s upřesněním upevněné osy v otvoru ležáku (podle Pleinera).
Výroba žernovu je popsána v článku 3.13.1 Výroba mlýnů - žernovů 
, materiály ze kterých byly žernovy vyráběny 3.13.1 Výroba mlýnů - žernovů - materiál
Rekonstrukce rotačního mlýnku podle nálezových okolností (podle Waldhausera)
Literatura:
Waldhauser, J. 1981: Keltské rotační mlýny v Čechách. Památky archeologické LXXII/1, 153–221.
Holodňák, P. – Mag, M. 1999: Vývoj mlecích zařízení a provenience surovin drtidel a žernovů v Soběsukách (okr. Chomutov, SZ Čechy). Mikrosonda do ekonomiky jednoho sídliště. Památky archeologické XC/2, 398–441.
Čižmář, M – Leichmann, J. 2002: Laténské žernovy ze Starého Hradiska. Památky archeologické XCIII/2, 259–271.
Čižmář, M – Leichmann, J. 2007: Pozdně laténské žernovy na Moravě. Památky archeologické XCVIII, 109–128.
Danielisová, A. - Mangel, T. - Drnovský, V. 2011 Kamenné rotační mlýny a jejich význam v době laténské. Živá archeologie 12/2011
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách
