V pravěku si lidé dělali mouku na jednoduchém zařízení - opracovaného kamene s plochou, zrnotěrka.
Složeno bylo ze dvou částí, spodní větší kámen s plochou je drtidlo a menší pohyblivý kámen je drtič. Tento systém se používal do ca 5. století př. n. l.
Literatura:
Waldhauser, J. 1981: Keltské rotační mlýny v Čechách. Památky archeologické LXXII/1, 153–221.
Holodňák, P. – Mag, M. 1999: Vývoj mlecích zařízení a provenience surovin drtidel a žernovů v Soběsukách (okr. Chomutov, SZ Čechy). Mikrosonda do ekonomiky jednoho sídliště. Památky archeologické XC/2, 398–441.
Danielisová, A. - Mangel, T. - Drnovský, V. 2011 Kamenné rotační mlýny a jejich význam v době laténské. Živá archeologie 12/2011
