Mlýnek s násypným otvorem, tzv. řecký typ s horizontálním třecím pohybem
Od ca 5. století př. n. l. se na území Čecha Moravy objevuje jiný typ, tzv. řecký - mlýnek s násypným otvorem. Ten se liší tím, že v menším, pohyblivém, kameni má ve středu násypný otvor.
Louňovice - s otvorem v drtiči a s vodorovnou mlecí plochou; délka 40 - 50 cm, na ohlazené svrchní partii rýha, ve které je zapuštěn otvor nálevkovitého tvaru, na bocích oválné jamky; materiál žula
Žatec - zrnotěrka s otvorem v drtiči a s vodorovnou mlecí plochou; nepravidelný čtyřúhleníkovitý kvádr - délka 52 cm, šířka 75 - 90 cm, uprostřed nálevkovitý otvor oválného půdorysu (45 x 30 mm), na dvou bocích otvory tvaru nepravidelného obdélníku (30 x 20mm, hloubka 23 mm) svrchní strana opracována hrubě, spodní jemnými bodovými vrypy, na svrchní straně žlábek šířky 12 - 14 cm, na spodní straně rýhy o hloubce 25 mm ve tvaru kříže. Materiál - pískovec.
Rekonstrukce zrnotěrky s otvorem v drtiči a vodorovnou mlecí plochou.
Rekonstrukce tzv. řeckého typu
Literatura:
Waldhauser, J. 1981: Keltské rotační mlýny v Čechách. Památky archeologické LXXII/1, 153–221.
Holodňák, P. – Mag, M. 1999: Vývoj mlecích zařízení a provenience surovin drtidel a žernovů v Soběsukách (okr. Chomutov, SZ Čechy). Mikrosonda do ekonomiky jednoho sídliště. Památky archeologické XC/2, 398–441.
Danielisová, A. - Mangel, T. - Drnovský, V. 2011 Kamenné rotační mlýny a jejich význam v době laténské. Živá archeologie 12/2011
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách 
