Na oppidu Závist bylo prozkoumáno několik objektů, které mohou být považovány za kultovní
Na akropoli od konce 6. až do 5. století tehdejší stavitelé zbudovali palisádou ohrazený prostor o rozměrech 27 x 30 m, do skály vylámaným příkopem až 12 metrů
širokým a 5 metrů hlubokým, podle autorů výzkumu „posvátný prostor", podle jiných mínění ohrazení sídelní jednotky. Poté měla být svatyně na akropoli, sloužící až do doby okolo roku 390, kdy ji zničil požár s teplotami až 1200 stupňů Celsia, ještě třikrát přestavěna, neboť přibylo několik čtyřúhelníkových kamenných „pódií" (až 27 x 11 m, minimální výška cca 3 m) a jedno půdorysu trojúhelníku (9 x 10 x 11 m).
Nakonec měla být podle autorů výzkumu plošina akropole srovnána do pravoúhlé terasy o rozměrech 105 x 80 m. Na celé ploše terasy je z této doby doložena jediná nevelká stavba.
Axonometrická rekonstrukce kultovní (?) trojboké stavby na akropoli oppida Závist. Výřez naznačený přerušovanou linií v líci jižní stěny odpovídá originálnímu zdivu. Podle 1).
V prostoru bylo vybudováno několik zcela netradičních konstrukcí – jedna zahloubená stavba a řada kamenných zdí a pódií včetně například trojúhelníkové konstrukce s vnitřní výdřevou (délka stran kolem 10 m, výška 3 m) a mimořádně působivého obdélného pódia o rozměrech 12,5 × 28 metrů a výšce až 4 metry.
Další doplňky jsou v článku Závist - Oppidum doplňky 
Ve 2. století př. Kr. bylo na místě vybudováno kultovní místo - oválné ohrazení s nevelkou čtvercovou budovou uprostřed
Literatura:
1) Drda, P. - Rybová, A. 1994: Unikátní typ sakrální stavby z časné doby laténské. In: AR 46, s. 541-547.
Drda, P. – Rybová, A. 2008: Akropole na hradišti Závist v 6.–4. stol. př. Kr., Památky archeologické–Supplementum 19. Praha
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách
