Německý název se vžil v archeologické terminologii jako označeni pro typický terénní útvar, totiž valy s příkopem, ohraničující čtvercový nebo obdélníkový prostor.
Rozšířený názor, že jsou to svatyně s obětními šachtami a chrámky v současné době ustupuje mínění, že jde o opevněné obytné dvorce, přesto však je lze sotva považovat za běžná sídla. Spíše můžeme předpokládat, že je obývali jedinci či skupiny výjimečného postavení - mohli to být jistě velmoži či druidové; tomu by konečně odpovídaly i některé nálezy, jimž můžeme přiřknout kultovní charakter (např kamenná hlava héroa ze Mšeckých Žehrovic, dřevěné plastiky jelenů z Felbach-Schmiedenu v Badensku-Würtembersku apod.).
Autorka: PhDr. Jana Čižmářová, Keltové na Moravě
Rozšíření čtyřúhelníkových valů v Evropě. Podrobnou mapu najdete v Encyklopedii Keltů Keltská Evropa 
• Čtyřúhelníkové valy - Viereckschanze - znaky:
vymezení obdélníkovitého až čtvercového prostoru o výměře zhruba mezi 5 000 až 25 000 ctverečními metry, přímočarý běh valu sypaného na původní půdní horizont bez jakékoli vnitřní konstrukce se zašpičatělým příkopem, převýšená nároží, vchod s kůlovou konstrukcí (není nikdy orientovaný severním směrem) s nepřerušeným příkopem před ním, poloha na strategicky neexponovaném místě, často na okraji ekumeny regionu, specifická vnitřní zástavba, výhradně 3./2. století př. n. l., např. Mšecké Žehrovice, Markvartice, Ludéřov
Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách
Uvažované lokality: Mšecké Žehrovice - svatyně, Viereckschanze, Markvartice - svatyně, Viereckschanze, Ludéřov, svatyně - Viereckschanze , Rakovník - Kokrdov - Viereckschanze? , Třebsko - Viereckschanze, Čtyřúhelníkové valy , Podmoky - ohrazený areál, Viereckschanze? , Hradiště u Malovic - Viereckschance, Bělčice - Viereckschanze, Čtyřúhelníkové valy , Rakovice - čtyřúhelníkové valy (Viereckschanze), Starosedlský hrádek - čtyřúhelníkové valy (Viereckschanze) , Kučeř - čtyřúhelníkové valy (Viereckschanze) , Stožice - čtyřúhelníkové valy (Viereckschanze)
